NIKDY se nevzdávejte svých snů.

Ahoj všichni!
Jelikož jsem poslední dobou vedla spoustu konverzací na téma 'moje sny se nedají uskutečnit' a navíc jsem s tím taky dost zápasila, chtěla bych, abyste věděli, jak to vidím já.
V první řadě si musíte sednout a upřímně se samy sebe zeptat, co je to, čeho vlastně chcete dosáhnout. Pokud ale dojdete k závěru, že se vám vlastně vaše oblejší a ženštější tělo líbí, a cvičíte jen proto, že je to teďka moderní, hezký a přitažlivý, necvičte. Pokud jde o mě, já cvičím, protože mě to baví, dělá mě to šťastnou, chci se mít ráda, zajímám se o to a naplňuje mě to, nic víc v tom nehledám. Nebo takhle. Až do nedávna mi vlastně šlo jen o to, abych se líbila všem ostatním, hlavně klukům samozřejmě. Teď se věci trochu dost změnily, ale o tom zase jindy. :)
Tímto se vám snažím říct, že všechno musíte dělat pro sebe, ne pro ostatní. Pokud váš přítel chce cestovat, ale vy ne, řekněte mu to a neduste to v sobě. Proč byste měli dělat něco, co je vám cizí a nebaví vás to? Mým velkým snem bylo vždycky blogování. Chtěla jsem pomáhat lidem se stejnými problémy a radostmi, názory a stylem povídání. Vždycky jsem chtěla, aby se o mě vědělo. Aby se na mě nezapomnělo. Chtěla jsem, aby když se řekne moje jméno, všichni se usmějí a řeknou, že ví, o koho jde. Nikdy jsem nebyla ráda středem pozornosti a pořád nejsem, ale tohle je jiný. Vím, jak zabijácký dokážou být naše vlastní myšlenky a pokud někomu aspoň trochu zvednu náladu tím, že se s nimi popovídám, můj úkol tu bude splněn a můžu jít v klidu spát.
Vaším snem může být to, že rozdáte v jednom městě všem dětem lízátka. Nebo že přeplavete Kaspické moře jenom ve člunu. Nebo že procestujete celý svět.
Někdy je poměrně těžký zjistit, který sen je ten 'pravý'. Ten, co chcete opravdu vy a ne vaši rodiče. Pokud celý svůj život sníte o tom, že budete výtvarníci, nechoďte na zdrávku jenom proto, že by tam chtěla vaše mamka. Vaše mamka měla šanci a propásla ji, nedělejte stejnou chybu.
Vím, že je tu spousta lidí, kteří chtějí svoje vlastní sny. Ne ty, které nám napověděla společnost, ale ty opravdové. Ty, o kterých dokážete přemýšlet hodiny a hodiny a stejně se jich nemůžete nasytit. Ty, které jsou jen vaše a nikdo vám je nevezme. Tak se oblečte, utíkejte ven a rozdávejte lízátka. A nezapomeňte, že na sny není nikdy pozdě.
Miluju vás,
Vaše Silvi

3 komentáře

  1. Tak, v první řadě... Vlastně ani nevím proč to píšu, páč momentálně mám v hlavě vymeteno, na to abych něco napsal, ale hej, už jsem tu.
    Sny a přání má podle mě úúúplně každej člověk. A kdo vám řekne že ne, tak kecá. To je začátek, mít nějaký sny, ale u spousty lidí to zde taky končí. Někdo chce být např. malíř, výtvarník, ale už se bojí udělat další kroky, který by ho/ji přivedly dál k tomu snu. Bojí se jít na výtvarnou školu, páč si myslí, že se tam nedostanou. Bojí se že jejich výtvory nejsou dostatečně dobrý. Na jednu stranu tenhle strach chápu, na druhou stranu pokud chtějí uspět, za žádnou cenu se nesmí bát neúspěchu. Páč neúspěch bude, ale jen díky němu se dokážeme zlepšovat.
    To samý je podle mě i s cvičením. Hodně holek chce pěknou postavu, ale už jsou prostě třeba líný pro to něco dělat.
    V první řadě si fakt musíme dupnout, rozhodnout se a jít si za tím. Jakmile se takhle rozjedeme, nic nás nezastaví.
    Ano, všechno musíme dělat pro sebe, ne pro ostatní. Tady ale vidím další háček. Dost lidí dělá...věci... pro to, aby se zavděčili ostatním. Je to dobrá věc? Asi ne, možná jo, jak se to vezme. Vše má asi svojí míru a nic se nesmí přehánět, ale vždy je dobrý se na vše koukat z obou stran, páč se to pak snadněji chápe .)
    Prostě si kurva jděte za tím, co máte rádi, malujte i když vám rodiče říkají, že malujete ošklivě, zpívejte i když neumíte, lákejte děti na lízátka do dodávek, i když se to moc nelíbí policii, ale hlavně prostě sakra dělejte to, co vás baví a jděte si za tím, co chcete.
    I kdyby to měl být sen, ve kterém bydlíte s pedofilem na Bali, je to fuk, pokud to chcete, jděte si za ním. .)
    Hlavně si nenechte nasadit brouka do hlavy od rodičů řečma typu "hele, a tebe by nebavilo být právník?" Nou, mami! Nebavilo! Já chci rozdávat lízátka dětem z dodávky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. O.o asi nechci bydlet s pedofilem na Bali, ale vím , jak to myslíš. Pokud jsem se trefila do tvého snu s těma lízátkama, jsem poctena. Silvi

      Vymazat
    2. To říkáš teď, třeba jednou potkáš fakt nějakýho hodně sympatickýho pedofila, nikdy nevíš. S lízátkama ses trefila, a to hodně.

      Vymazat

Moc děkuju za každý komentář, dělají mě neskutečně šťastnou. ♥