A stejně ho miluju!

"Napíšeš něco o mně? Jestli o mně nic nenapíšeš, budu si myslet, že mě nemáš ráda." Tolik k tomu, co mě přivedlo k dnešnímu článku. Nebo spíš kdo - můj přítel Kryštof.


Kryštof je velmi zvláštní druh - ano, člověk to bez pochyby je, ale je jinej. Neumí vyhodit plesnivý jídlo do koše a čeká, že to udělám já. Je schopnej prosedět celej den u playstationu a věřím, že kdyby měl v pokoji záchod a ledničku, nevyleze si ani nakoupit a pošle někoho místo sebe. Za jídlo ale utratí jakkoli divokou cenu, protože je to přece jídlo a na tom se šetřit nemá. Toto samozřejmě platí pár dní po vejplatě, když už mu dochází peníze, byl by schopnej se živit jen toaletním papírem. Kryštof  má akorát virtuální kamarády. A jestli ho můžu zaškatulkovat, Kryštof je jednoduše DIVNEJ.


Pravidelně musím čelit náletům otázek "Kdo to zpívá?" už po zaznění pár tónů nějaký písničky. Většinou mu musím připomenout, že ještě nikdo nezačal zpívat. Pokud vám tohle připadá jako nevinný laškování - ono to je, ale Kryštof mě tímhle dokáže neskutečně ztrapnit (vlastně se ztrapním já svojí neznalostí). Nedávno se mě třeba zeptal na nějakou písničku od Bon Joviho - toho já normálně neposlouchám. Nebo takhle - já většinu těch interpretů neznám, ale poslouchám jejich písničky. Nebo ještě jinak - ty interprety neznám, jejich písničky taky neposlouchám, ale je dost možný, že budu znát celý lyrics, protože je Kryštof přede mnou pouští tak často, že je musím poslouchat, i když se mi nelíbí. Ale zpět k písničce od Bon Joviho - nevěděla jsem, kdo ji zpívá, a tak mi Kryštof odpověděl: "Jon Bovi" a já mu to s klidem odkejvala. Protože jsem mu VĚŘILA.

 Takže první pravidlo pro chození nebo jen nevinný kamarádění s Kryštofem je - informace si zjišťujte sami a nekývejte na všechno, co říká, může si z vás dělat srandu.

Totéž se mi stalo i v autě, když jsme jeli s mojí maminou - zeptal se mě na písničku od R.E.M. - další skupina, kterou "neposlouchám". A dokonce mi napověděl, že to začíná na R a končí na EM. Ha, haha. Díky. Mamina je ale poslouchá, takže to bylo o to lepší.

Pro někoho to bude jen další věc, na kterou lze hodit "no a co", ale pro mě je tohle vážně "potupa". Chápete, chci být ta chytrá, znát věci a vědět. No a pak si sem přikráčí Kryštof, všude lítaj třpytky a on mě jednoduše převálcuje svojí skvělostí a vkusem na písničky. Ahhh, ani netušíte, jak dlouho mi bude připomínat, že jsem konečně přiznala, že má dobrej vkus na písničky. 


Další věc, kterou mě neskutečně vytáčí, je jeho angličtina. Nechápejte mě špatně - anglicky umí skoro jako rodilej mluvčí - problém je ve mně. Už pěkně dlouho přemýšlím o psaní článků v angličtině. Tak si ten blog nastavím a všechno připravím a pak opět přiťape Kryštof s padajícíma třpytkama a řekne mi, že jsem něco napsala špatně. Na svojí angličtině si dost zakládám, takže jsem si opět sbalila svých pět švestek a zas okupuju českou blogovou scénu.

"Ukaž, kolik toho už máš o mě?" *ukažu mu docela slušnej sled písmen* "Jenom?!"

Kryštof, když hodlá o něčem argumentovat, tak ví fakta. Kryštof se nepustí do hádky o něčem, o čem by nic netušil. A i s tím málem, co si zjistí na internetu nebo v knížkách, dokáže převálcovat slušnou feministku. Ale nebojte, Kryštof se nehádá, Kryštof vám jenom vnutí svůj názor a zasadí ho do vás tak hluboko, že si myslíte, že je váš vlastní. Čestně - stává se nám to až moc často.

Mezi jeho další okouzlující vlastnosti ovšem patří i to, jak umí "lhát". Nebude vám ale říkat, že si od vás půjčil dvacku, když moc dobře víte, že je to dvoustovka. Není to zmetek a o takhle "důležitých" věcech "nelže", dělá milosrdný lži a nebo překvápka. Nemám ráda překvápka.

 Kryštof totiž umí kamuflovat. Chtěl mi třeba koupit mobil - zakázala jsem mu to, ale co je mi to platný, že jo. Dokonce mi to řekl. I mi ukázal, z kterých vybírá. A pak mi ho prostě jen tak dal zabalenej v pytlíku. Jen tak, že pro mě má nějakou veganskou ňamku. Upřímně teda musím říct, že mě to napadlo, jelikož jsem ještě nepotkala nic, co by mělo tak dokonalej hranatej tvar, ale stejně to měl dobře vymyšlený.

 Nebo objednal až k nám domů několik rudejch růží, protože jsme měli výročí. Tu neděli jsme byli u nás doma, a nejeli jsme na chatu, jako to děláme každej druhej tejden. Dokonce mu volal i jeho brácha Ondra, aby jsme na tu chatu jeli, že co tam má potom dělat. Tak Kryštof prostě odešel z mýho pokoje a řekl mu, že ne, a pak teda šeptem něco jako "mám sem pro Silvi objednanou kytku, nemůžeme". A něco jsem začala tušit až potom, co zvednul telefon a řekl "Jo, hned jsem tam." a běžel po schodech dolů. 


Všechno to jsou krásný věci, co pro mě dělá, to je pravda. Vůbec není jako ty, co běžně potkáváme po škole, městě, venku. Neřekne vám, že se s váma rozejde, protože s ním nechcete spát, a tím pádem s váma ztratil půl roku svýho života, což vám, samozřejmě, bude ještě hodně dlouho podsouvat. Nicméně dělá taky spoustu věcí, který jsem se musela naučit akceptovat, ať znějí na papíře sebevtipnějš. A věřte mi, že lidi nemaj dokonalý vztahy. Dokonalý vztahy dělaj akorát sociální sítě nebo přetvářka. A dohromady je to vůbec nejhorší. Tak se mějte rádi. 

"Hádej, kolik je to slov?" 
"1600."
"To je moc."
"1000."
"931."
"To je málo. CHCI VÍC!"

A co vy? Jaký divný věci dělá váš partner - a zabili byste ho/ji za to, nebo to na něm milujete? 

Silvi 

3 komentáře

  1. To si krásne napísala, určite ho takýto článok veľmi potešil ♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc .) Popravdě mi řekl, že jsem málo vystihla to, jak je dokonalej. :D Ale ne, to si dělal srandu .) Potěšil ho ♡

      Vymazat
  2. Mohla to napsat ještě krásněji, ale jinak určitě potěšilo... :D <3 .)

    OdpovědětVymazat

Moc děkuju za každý komentář, dělají mě neskutečně šťastnou. ♥